S termínem kulturní památka se setkal každý z nás. Učíme se o nich ve škole, jsou i častým cílem rodinných výletů. Jen málokdy se však zamýšlíme nad tím, proč je vlastně nějaká věc do této kategorie zařazena, a co to pro nás vlastně znamená.
V první řadě je jasné, že jedním z kritérií není věk. Za kulturní památku je označováno i několik moderních budov, i když jich je mnohem méně, než těch starých. Hlavní roli zde totiž hraje jedinečnost. Jistě, například hradů bylo na našem území skutečně mnoho, avšak z naprosté většiny z nich jsou dnes již jen ruiny. V dobrém stavu jich do dnešních dnů přežilo jen málo. Dává tedy smysl, aby byly zařazeny pod ochranu UNESCO, aby se zabránilo jejich další případné devastaci.
Dalším důležitým bodem je samozřejmě kulturní význam pro lidi, ať už občany dané země nebo celého světa. Pokud se na některém místě odehrála významná historická událost, která měla velký vliv na běh historie, dává smysl, abychom onu lokalitu chránili a zároveň s ní i onen kousek historie. Přeci jen, ono rčení, že kdo nezná historii, je odsouzen ji opakovat, má něco do sebe.
Opomenout nemůžeme samozřejmě ani celkový stav daného místa, nejčastěji budovy. Čím lépe na tom je, tím spíše bude pod ochranu zařazena, pokud splňuje ony dva výše zmíněné body. Je to především proto, že se jich do dnešního dne až tak moc nezachovalo. Až v posledních desetiletích jsme totiž začali dávat důraz i na uchování připomínek historie. Koneckonců, není tak dlouho, co byly například bývalé zámky používány jako skladiště brambor.
Samozřejmě nelze nezmínit ani estetické hledisko. Jakkoliv by tomu tak nemělo být, není pochyb o tom, že i ono hraje ve výběru velkou roli. Jednoduše řečeno, pokud vedle sebe postavíte dvě budovy ze stejného časového období, pak asi budete spíš chtít chránit tu, která se vám líbí víc. A jelikož je standard krásy, alespoň v architektuře, poněkud univerzální, je pochopitelné, že se vybírá i podle tohoto klíče.