Je faktem, že se v průběhu historie měnilo, co je považováno za vrchol kultury. Zdá se však, že dnes se již na ni neklade až tak velký důraz. Na návštěvy společenských akcí již není nahlíženo tak, jako tomu bylo ještě v nedávné době. To se samozřejmě projevuje i v respektu, který lidé těmto akcím projevují. Zatímco dříve bylo nemyslitelné, aby někdo šel například do divadla ve všedním oblečení, dnes se to pomalu ale jistě stává zvykem. Prakticky při každé návštěvě můžeme vidět diváky v riflích a tričku. O kinu se ani nemá cenu zmiňovat, to svou prestiž ztratilo již dávno.
Je tedy na místě se ptát, zda má skutečně v dnešní době ještě význam považovat tyto akce za skutečně kulturní. Musíme si totiž přiznat, že i kvalita samotných představení šla, až na pár světlých výjimek, rapidně dolů. Možná by tedy stálo za to pokusit se tuto kulturu oživit. Otázkou však je, zda to skutečně chceme. Je totiž potřeba počítat s tím, že změny by bylo nutné udělat prakticky na všech úrovních. To by stálo značnou částku peněz i času, a obojí jsou komodity, které dnešní divadla nemají.
Co tedy můžeme dělat? Možná je na čase si přiznat, že čas takzvané „vysoké zábavy“ vypršel, a nahradila ji zábava jiná. Jistě, je to smutné, avšak tento sestup jsme mohli pozorovat již velmi dlouhou dobu, přičemž prakticky nebyla snaha jej nějakým způsobem zastavit.
V současnosti se tedy zdá nepravděpodobné, že se podaří opět nastolit dobu, kdy budou lidé vyrážet na různé akce, protože je to „prestižní“ záležitost. A možná je to dobře. Nebudou tak nuceni k něčemu, co je nebaví, jen proto, že se to od nich očekává. To je volnost, kterou ocení především mladí lidé. Jistě, nemusí být snadné se s tím smířit, avšak pravdou je, že je to možná tak lepší. Koneckonců, za svobodu jsme dlouho bojovali, a ta se týká i kultury. A to bychom si měli zapamatovat.